K Nezávislosti S Vlastním Brandem

Ta úleva, když si člověk přestane "lhát" a přijme to jaký je. Díky cestování se poznávám víc a víc a přišla jsem na to v jakém prostředí je mi dobře. Taky to, že samota mi dobře nedělá a že kolem sebe potřebuji komunitu lidí.

Dopřát si čas sama pro sebe a nemít u toho pocit viny je pro mě dost náročné. A učím se to...

Přemýšlela jsem nad tím, zda jsou očekávání špatný nebo dobrý a myslím si, že záleží jak moc na nich lpím. Nemít žádná očekávání je sice někdy lepší, ale na druhou stranu nás mohou posouvat dál. Nicméně, moje očekávání když jedem na dovolenou jsou většinou zabijákem moji nálady na pár dnů :D. Vždy je všechno jinak, ale nakonec jsem vždy spokojená.

Téma sociálních sítí je velké. V této epizodě sdílím vlastní zkušenost odpojení se od Instagramu a taky co mě k tomu vedlo. Nebyl to impulzivní "detox". Věděla jsem hluboko uvnitř, že na mě sociální sítě nemají dobrý vliv, ale jako správný závislák jsem se to bála přiznat a co víc, Instagram si ještě smazat. Ale stalo se :)

Ufff... to byla dlouhá cesta. Hledání se a objevování samu sebe. Náročný a pro mě vlastně neproveditelný úkol. Až po několika letech jsem si teď přišla na jedno uvědomění, a to, že nedokážu najít jednu roli, jednu cestu... jsem tady proto abych si toho za život zkusila tolik, že nemůžu zůstat u jedné věci napořád. A je v pořádku, že to mám každý den jinak. Že mě každý den baví něco jiného. A věřím, že to tak má hodně z vás... :).

Nemocný děti jsou pro každého rodiče noční můrou. A já se tohle období rozhodla využít k tomu, abych testovala co mi funguje abych se i v náročných časech cítila jakž takž dobře :). Pár myšlenek, které se třeba budou hodit i vám...

Vážně jsem si nemyslela, že tohle budu jednou sdílet veřejně protože by mě nenapadlo, že to tak budu vnímat. Ale vnímám a je to děsivý. Člověk tak nějak tuší uvnitř, že mu online svět zabírá hodně místa v životě, ale když to začne pozorovat víc, může zjistit, jak moc hluboko to třeba i mění a transformuje to jaký je.

Sdílím myšlenku, pocit který ve mně pár dnů je a říkala jsem si, že to vypustím ven :). O přítomném okamžiku trošku jinak.

Přemýšlela jsem čím odstartuji staro-nový podcast, až jsem začala mluvit a nahrávat. A takhle nějak budou vznikat všechny díly. Vždy myšlenkové pochody za chodu :). Autenticita je pro mě důležitá a sama se jí teprve otevírám. Přála bych si víc pochopení a otevřenosti v tomto světe. A tak jsem začala sama u sebe :). Věřím, že si v tom každý najde to své.

V této krátké epizodě sdílím 3 tipy, které mi pomáhají pracovat se strachem a jeho překonání. 

Proč je důležité umět vypnout svou hlavu, ne jenom telefon nebo počítač. Jak v reálném světě trénuji být offline a jak mi to jde.

Sdílím s vámi naši cestu za pojízdnou kavárnou PickUp Kafe. Proč bylo naším snem si jednoho dne kavárnu otevřít a co nás k tomu vedlo. Povím vám o cestě za snem jeho překážkami a taky to, že nic není nemožné. Naše kavárna není pouze o kávě, ale nese sebou celou myšlenku.

Chci být jako já. Něco tak normálního, ale přitom tak těžkého. Povídám si s vámi o tom, jak tuhle transformaci vnímám já, a proč je to pro mě aktuální téma. Jak jsem poslední roky díky sociálním sítím byla odpojená sama od sebe, a jak se znovu hledám. Proč bychom se měli častěji ptát sami sebe, kdo jsme, a jak k tomu přistupuji.

Rok jsem tu nebyla a netvořila obsah. Dělo se toho hodně a v mém životě nastali 3 velké milníky, díky kterým jsem se změnila i já. Můžete se těšit na novou sérii podcastu Po své ose.

Všechno na sítích je o obsahu a někdy je toho už moc. Snažíme se tvořit něco jen proto aby tam něco bylo. A tudy cesta nevede. Tak to alespoň vidím já.Občas je super dát si odstup. Chvíli netvořit obsah na sítě, ale tvořit ho mimo ně. Podcast je věnován všem podnikavým duším, kterým už ty sítě lezou trošku na mozek :)

Jaké by to asi bylo, kdyby žádné sociální sítě neexistovaly. Jak by vypadal náš život? Čím bychom se živili a jaké koníčky bychom měli?Nedávno jsem se nad tím pozastavila a říkala si, jaká bych asi byla. Sociální sítě jsou už nedílnou součástí našich životů a život bez nich si občas neumíme ani představit. Co to ale zkusit? Na chvíli se zamyslet nad tím, co bychom pravě teď dělali, kdyby telefon, který držíme v ruce byl pouze pro komunikaci skrze volání a zprávy a nic víc.

Můžeme mít pocit, že toho děláme málo. Něco nám utíká a tak si toho nabereme ještě víc. Každý den je stejný a hlava nám jde kolem. Dny utíkají tak rychle a vždy si v pátek říkáme "to snad není ani možný, že je zase pátek".A já se ptám, jste šťastni? Pracujete na projektech, které vám dělají radost? Dělá vám radost vaše práce?A protože vím, jak těžké je si věci zhodnotit a říct starým projektům "ahoj", nahrála jsem tento díl. Dozvíte se jak a proč je důležité pustit staré věci, aby byl prostor pro ty nové.Tak jako nenafoukneme šatní skříň, tak ani náš den. Ten má jenom 24 hodin a záleží jenom na nás, jak ten čas zaplníme. Kam dáme energii a čemu se budeme věnovat.

Nový rok, nové začátky. Tak to může mít mnoho z nás a já se tedy ptám, je vhodná doba na start nového podnikání?Nemyslím si, že existuje jednotná odpověď ano nebo ne. V tomto díle proto rozvádím pár základních otázek, které si před novým startem můžeme zodpovědět.

V této epizodě jsem dala prostor vašim dotazům. S narozením Rózy se toho hodně změnilo ' a mě teď čeká nová životní cesta na kterou se moc těším a především, kterou s vámi chci sdílet. Povím vám jak se v nové životní roli cítím, jaké jsou plány do budoucna a na co se můžete těšit.

Jednou chceme něco tak a jindy zase onak. Problém ale přijde ve chvíli, kdy my sami máme pocit, že jsme se k něčemu uvázali jenom tím, že jsme to řekli na hlas. Co když nám to okolí vytkne, a přijde na řadu klasická věta, „vždy jsi říkal/a, že....".Nebojme se měnit svá rozhodnutí, být jiný a především neupínat se na to, co jsme si kdysi slíbili. Jsme jenom lidi a rosteme ve chvíli, kdy zkoušíme nové věci.